Dekontaminace zemin metodou biodegradace ex situ
Dekontaminační metody ex situ jsou založené na odtěžení kontaminovaných zemin a jejich následném odstranění vhodnou dekontaminační technologií.
Mezi nejčastěji používané dekontaminační technologie náleží:
- Skládkování, resp. uložení na skládku příslušné kategorie
- Spalování ve spalovně nebezpečných odpadů
- Biodegradace na biodegradační ploše
- Termická desorpce
- Solidifikace/stabilizace
- Chemická oxidace
Metoda biochemické degradace rozložitelných kontaminantů je používána v případech řešení mělce uložených a dostupných ohnisek kontaminace nebo v případech málo propustného a heterogenního prostředí, kdy je před zahájením dekontaminace materiál odtěžen a přemístěn na vhodné místo, tzv. "biopole, dekontaminační plocha". Tímto způsobem ex situ řeší DEKONTA a.s. cca 70 % sanačních zakázek.
Princip metody je založen na relativně rychlém procesu biologického rozkladu s možností změny charakteru zeminy a optimální distribuce bakteriálního preparátu, nutrientů a kyslíku.
Dekontaminační zásah je vždy realizován v prostoru zabezpečeném proti průsaku a odtoku znečištěné vody a má oficiální statut "biopole". Před eventuelní aplikací mikroorganismů se kontaminovaný materiál zhomogenizuje a pro dosažení optimálního poměru mezi zdrojem uhlíku (kontaminant) a dalších živin případně obohacuje o potřebné živiny.
V případě, že kontaminovaná zemina má výrazný podíl jílové složky, je možné jeho strukturu vylehčit přídavkem organických materiálů, např. pilin, dřevěné štěpky, apod. Zemina je vrstvena do výše nejčastěji cca 100 cm v případě absence systému aerace nebo do výše 150-200 cm v případě použití systému aerace vrstvy zeminy. Po úpravě zeminy je případně provedena inokulace rozstřikem bakteriální suspenze z bioreaktoru. Dodávka kyslíku je zajištěna obracením, přesýpáním, kultivací, kypřením či nucenou aerací půdy. V průběhu degradačního procesu je udržována optimální vlhkost zeminy a případně provedena redistribuce živin.
Základní faktory ovlivňující efektivnost biodegradace ex situ jsou biologická rozložitelnost kontaminantu, koncentrace kontaminantu, propustnost, dostatečná aerace, teplota, míra homogenizace, dostatečná koncentrace mikroflóry s biodegradačním potenciálem, vlhkost, přítomnost nutrientů, sorpční kapacita zemin a obsah organického uhlíku.
Dekontaminace zemin metodou biodegradace in situ
Při dekontaminace zemin in situ je nutné vzít v potaz, že se vlastně jedná o dekonatminaci podzemní vody. Níže uvedené technologie jsou aplikovány primárně pro dekontaminaci zemin nesaturované zóny, resp. zemin nacházejících se nad hladinou podzemní vody.
Venting
Jedná se o technologii vhodnou k odstraňování těkavých organických látek (chlorovaných uhlovodíků, BTEX, ropných uhlovodíků, aj.). Těkavé látky jsou čerpány pomocí optimálně zvolené sítě ventilových vrtů a následně čištěny na sorbčních filtrech, v biofiltrech nebo v katalyticko-oxidačních spalovnách.
Biodegradace a bioventing
Princip této metody je založen na procesu biologického rozkladu organických polutantů (nejčastěji ropných uhlovodíků). V průběhu dekontaminačního procesu je prováděna pravidelná aplikace předem kultivovaných bakteriálních kmenů, nutrientů a udržována optimální vlhkost zemin. Základní faktory ovlivňující efektivnost biodegradace ex situ jsou biologická rozložitelnost kontaminantů, koncentrace kontaminantů a petrografická charakteristika zemin, tedy propustnost, dostatečná aerace, teplota, míra homogenizace, dostatečná koncentrace mikroflóry s biodegradačním potenciálem, vlhkost, přítomnost nutrientů, sorpční kapacita zemin a obsah organického uhlíku.
Solidifikace/stabilizace
Metoda solidifikace/stabilizace (S/S) in situ je založená na promíchávání kontaminovaného materiálu se stabilizačními činidly a aditivy přímo v místě svého výskytu. Tato metoda je použitelná pro celou řadu kontaminantů: těžké kovy, PAU, pesticidy, PCB, aj. Hlavní výhodou oproti S/S ex situ je snížení rizika přenosu ekologické zátěže z jednoho místa na druhé, rychlost sanace a primárně nízké náklady bez velkých investičních nároků.